Zpěvy nemilosti XIX

Zpěv devatenáctý

Chtěl bych zpívat o rozbřesku, o příchodu nového dne, avšak vnímám teprve stmívání – soumrak dne upadajícího do tísnivé noci. Jedno je jisté, rok 2024 bude počátkem konce (ne)slavné epochy západního liberalismu, který zasáhl Východ vlastní antitezí svobody – kladivem zotročení. Ostatně veškerý vývoz západní demokracie na Východ byl vrháním Thórova kladiva industriální převahy právě za účelem zotročení východních národů. Kladivo se však změnilo v bumerang – a ten namísto cíle nakonec zasáhl vlastního vrhače.

Soumrak na Západě je předzvěstí nového jitra na Východě. Mezi tím ovšem leží noc – a těžko říci, jak bude dlouhá. Východ se industrializoval a Západ upadá do postindustriálního kómatu. Nicméně přesýpací hodiny odměřující civilizační epochy se vyprazdňují stále rychleji. Úpadek Římského impéria trval řekněme pět set let, Britské impérium se rozložilo přibližně za sto let – lze tedy očekávat, že současné atlantické impérium, k němuž se většina z nás tak vehementně hlásí, nepřežije příštích dvacet let.

Hloupé je, že jsme se k němu přidružili za soumraku a sklízíme pouze bordel, co se v něm nahromadil během dne. Avšak paradoxně většina obyvatel naší české kotliny o tom nemá ani ponětí. Dokonce si snad myslí, že stále doháníme onen vyspělý civilizovaný Západ, kam jsme se tak těšili, a pouze barbarský Východ nám totálně zaneřáďuje cestu.

Jsme poslední výspa západních Slovanů, jejichž državy se táhly polabskou nížinou přes Braniborsko až k současnému Hamburku. Ubránili jsme se germanizaci, dokázali se vzepřít moci Habsburků a utrpěli genocidou českých stavů po bitvě na Bílé hoře. Od té doby se zmítáme mezi Východem a Západem a naše budoucnost je nejistá. Přimknout se k atlantické civilizaci Anglosasů byla poslední chyba našich bezprizorních postkomunistických elit. Noc přichází zvolna a nepozorovaně. Cítíte tu plíživou melancholii stmívání? Kdosi řekl, že strach je podmínkou svobody. Já bych řekl existenciální tíseň.

Leč nemyslím, že je čeho litovat. Jenom ti starší, mezi něž se také počítám, se nedožijí jitra. Takže už patrně nezjistím, jaké světlo na východě spatří naši potomci. Ale nechovejte v srdcích falešné naděje. Svět bez válek je Utopie a vědecké poznání rasologů o rasové nekompatibilitě není zlomyslná fikce. Tak věřme, že budoucnost bílé rasy zajistí Rusko a příští nový svět nebude jednou velkou kolonií otročících míšenců ovládaných z Podnebesí Číňany.