Jsi můj zázrak mezi podzimními vjemy
Jsi můj zázrak mezi podzimními vjemy
Anotace: ..
Listy před mým domem
mají barvu
jako oheň
A Tvoje oči?
Snad tu nejhezčí hnědou
jakou znám
Někdy vyfotíš mi
třeba duhu
ať se také podívám
Jsi možná blázen
mého druhu
a proto Tě uznávám
Když díváme se spolu
jak rychle letí
nebem mraky
když jedeme vstříc
záhadám
Když smějeme se
špatnostem či lidem
když políbíš mě na rty
ovládat se přestávám
A nebe se mění
na konec světa
oblaka jsou na cáry
Ve vší té zkáze
je Tvůj úsměv
a Tvá silueta
jako zázrak
- pro mě - nemalý
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Ve mně to něco překlopilo a v tu chvíli mi tam začlo něco chybět. Díváme se podobně, ale ne stejně. Líbí se mě náboj, drama. Oheň listů, vítr rychle listující atlasem obloh jako by zrychloval životní prožívání. V kontradikci on jako pevný bod v těch proměnách.
17.02.2022 14:46:15 | Kaj
Děkuji, je mi ctí že ses zastavil i u těchto starších děl!
Náboj,vášeň.. Vždycky píšu od srdce, tak snad je to znát
17.02.2022 20:28:04 | Lioness
Je milé číst o lásce cizí když ji člověk nezávidí, já přeju Tobě i druhu Tvému by vaši něhu zvěčnil polibek tak kouzelný jako dojem, který mi po přečtení tvé básně zní tak jasně k radosti a veselení.
29.10.2017 20:27:10 | Slav Milo