Jsi chvění co proudí
konečky mých prstů
jsi strojvůdce jež utrhl
od rozjetýho vlaku ruční brzdu
Nemůžu dál
nemůžu dýchat
dokud mě nebudeš
znovu
zas
v n í m a t
Jsi chvění co třese
od základu mojí duší
jsi jako droga
jež mě okamžitě
v z r u š í
Nemůžu běžet
nemůžu stát
začínám tonout
já začínám tát
Taje mi srdce
celá z Tebe
t e č u
Jsi prostě jediný
před kým svou černou duši
svleču
Jsi chvění co brní
mi na špičce
jazyka
jediný koho se chci
dotýkat
Už nemůžu čekat
musím to vzdát
byls moje slunce
teď čeká mě pád
Co je chvěním od základů? —
Vrz uší už nevzruší.
Co je zdrojem našich ladů?
Čím vtékáme do duší?
Nejprv oči, potom dlaně,
pak motýli na pupku…
Dnes však tvrdím odhodlaně:
Tím, co chutná žaludku!
Proto tu svou vnímám,
nejen když ho v ní mám.
16.01.2021 00:35:31 | Špáďa
Pěkná báseň Lioness.* ST
15.01.2021 22:56:27 | jenommarie
Moc díky, po delší době jsem se odhodlala něco napsat..
15.01.2021 22:57:36 | Lioness
Je to citlivé a moc se mi líbí:) pěkný večer a i víkend TI přeji. :)
15.01.2021 22:58:26 | jenommarie