Nezapomněli

Letmý Tvůj polibek

na mé tváři

a najednou nezáleží

že je zítra září

 

Zavoněl jsi jako domov

ve kterém se sama ztrácím

a zase tu sedím

u Literu v módu psacím

 

Hladová po slovech

jež poskytnou útěchu

kladu své myšlenky

do modra, do mechu

 

Bez  d e c h u

 

Tvůj úsměv

sledovaný pokradmu

jako by se zahlédnutím

ztratit měl

 

vidím že i Ty

sis na nás rozvzpomněl