Nad mraky
Nad mraky
Letadlo se vznáší nad mraky
slunce opírá se do křídel
a vzdálenost mezi námi
je můj nový nepřítel
v každém kousku nebe
vidím jenom Tebe
Je to jako by uvnitř mého srdce byl les
a Tvoje jméno je na každém stromu
Nezáleží v jaké zemi právě jsem
nelétávám tam a zpět
Ty jsi moje domů
Výhled na Alpy je stejně jako Tvoje oči
tedy dechberoucí
A moře řeky
jako je Tvá vůně
zcela pohlcující
Meandry se točí v dáli
mé rty se Tě vždycky bály
Nebo zatím jenom
zrály?
Jako třešně před sběrem
Napovíš mi pohledem
zda je sklidit
dovedem?
Komentáře (9)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Čekám vždy na třešně zralé,
pěkně sladké, klidně malé.
Nejraděj je sklízím z dortu
po příslibu kotvit v portu.
12.06.2022 23:00:47 | Špáďa
Teda puso z toho se mi ježí chlupy na krku, jak je to kinky..ty úplně vidíš, jak dělám to brrrr a šklebím se a já slyším to tvoje Coje?!....ale někdo to má rád :D ale mohla bys zkusit nejakou depku siim pro mě :D
09.06.2022 00:04:10 | Loveless
...je vidět
že když jsi to psala
bylas nad věcí
vysoko nad věcí
prima (inspirativní) čtení ;-)
09.05.2022 10:34:08 | piťura
Ach Lio Lio, chci taky, na obláčky. Zralá jsem už až až, tak honem honem, než samou zralostí nezůstanu "na ocet" někde v trávě pod stromem. Inu, není nad tu nejsladší fázi-před sběrem .. Líbí se mi, vznášet se díky tvé básni nad mraky.
03.05.2022 23:50:27 | Vivien
Díky Viv!
Věřím, že každý se dočká sklizně :D
.. Nezbývá než doufat. Báseň jsem psala skutečně v letadle, proto nad mraky :)
04.05.2022 20:35:59 | Lioness