Anotace: ..ale bolest byla skutečná
Topím se
šlapu vodu kterou
vyplakaly moje oči
a Ty mě uklidňuješ tím
že aspoň není studená
Jako by tím bolest byla ztupena
Zdálo se mi
že jsem slyšela Tvůj pláč
že jsem v noci slyšela
Tě volat moje jméno
Ale ten zvuk znamenal
že srdce bylo rozbíjeno
A byla jsem to já
kdo tiše plakal do polštáře
a polykal slzy
Netvař se že Tě to mrzí
Jako by někdo drtil
mi v těle každou kost
ta bolest
a ta zlost
Vnitřnosti se vaří
a krev bublá pod povrchem
vše uvnitř je najednou
naplněno těžkou tmou
Každá buňka mýho těla bolí
A to všechno za to
že chtěla jsem jen
býti Tvojí
Láska - tak silná, že dokáže vše - hladit i drtit... Také znám... Ale dokud budu žít, tak budu i milovat, protože to stojí za každou slzu - ať šťastnou, tak i smutnou...
Moc děkuji za krásná-smutná slova a věřím, že zase bude líp :)
Přeji Ti, milá Lio, vše krásné, láskyplné a šťastné :)
24.02.2023 13:33:21 | Ondra
Moc se mi líbí i když je to dost horrorové, kocovinové. Kdyby člověk vůbec neplánoval, především neplánoval, že to všechno bude nějak v klidu, nějak jako doteď, zřejmě by podobné situace vnímal nejen jako normální, ale i nevyhnutelné. Děje se mi to, že na Tvou báseň roubuji něco, co mi běží hlavou, a to bych neměl.
09.01.2023 16:14:30 | Kaj
Díky Kaji, kocovinka to skutečně byla, ovšem nikoli způsobená alkoholem. I když je situace nevyhnutelná, nebolí o moc míň.
09.01.2023 21:36:18 | Lioness