Až v rybníce za vsí žába nešplouchne
a mřenka pod kámen neschová si vousy
lípa co v květu bzučela utichne
nepřiletí po větru divoké husy
zatlučený východ slunce okno nepropustí
a pekáč z hlíny kváskem nevykyne
vyřezávané srdce prach zadusí
sny přestanou být pokrmem duše
tehdy
vůz s polámanými loukotěmi
přeplněný světlem nocí
náklad převrhne...
Nezrození z digitálních sfér
posbírají hvězdy
uskladní mezi nezbytné věci
plující oblaka
můry nektar hledající
a jako když vítr pohrává si s vlasy
nebo potok přeskakuje kameny
v labyrintu zrcadel zurčení nul a jedniček
vzkřísí jiné časy
-
voní fraktální květiny?
Hélène Grimaud – Silvestrov: The Messenger
Velmi silné
A je možné v tomto číst, působí na mě přehršle snímků kterak jízda na horské dráze.
Zachoval jsem si do pokladničky ze Tvých drahokamů vybroušených city. Krásně žij, Helen!
Ochvívám na těle celém…
05.11.2023 17:00:31 | kudlankaW
Tolik úžasných obratů Mum, máš můj obdiv*
26.10.2023 19:39:56 | Vivien
Vivienko, prosím, jsou to jen obyčejné věty... Jsem však šťastná, že jsi se u mě zastavila a nakoukla, moc si toho považuji! Jsi velmi laskavá, s pokorou děkuji. Pěkný večer :-))
27.10.2023 19:37:12 | Helen Mum
Hezky pojatá odlišnost času. Čas našeho mládí a čas našich vnoučat. Obě části básně propojuje motiv přírody, a to je symbolické. Přítomnost času, prostoru (rybník, koruna stromu) a živlu (vzduch, voda, vítr) je v básni znát. Povedlo se ti nepochybně spojit obraz a zážitek.
Co mě dostalo je originálně popsané svítání: „/zatlučený východ slunce okno nepropustí/“. I ty polámané loukotě, co převrhly náklad hvězd. K vesnické náladě mám blízko, žiji v ní, a s loukotěmi se znám důvěrně. Strýc byl kolář, kola žebřiňáků opravoval často.
Místo zurčení potůčku dnes posloucháme zurčení nul a jedniček.
Časy se mění, a my nezrození z digitálních sfér víme, že fraktální květiny nevoní, přesto, že jsou krásné.
Příjemný podvečer Helen.:-)
22.10.2023 17:07:51 | blues
Děkuji, Blues, mám z Tvého komentáře tak velkou radost, je krásný! A velmi si vážím Tvého času, který jsi mi věnoval...
Mohu-li, fraktální květiny voní... Voní abstrakcí času. Jeden čas se přes zatlučené okno může zastavit, protože ho není možné odečíst z nebes. Jako se ustálí zdobnost jedné mořské schránky. Další čas se vynoří z energie korelovaných oken. Aby se nakonec z nádherných zdobností mořských schránek zdálo, že čas nehraje žádnou roli...
Tobě též příjemný podvečer a večer :-)
22.10.2023 17:49:21 | Helen Mum
Mohu-li nesouhlasit, tak čas hraje velkou roli, kdyby nebyl čas není nic.
Vůni abstrakce času neznám...si mně dostala, to už mi hlava nebere.
Máš bujnou fantazii, zralou pro abstraktní malbu, J.Pollock, F. Kupka, V. Kandinskij se ti určitě líbí.
Prohlížet si abstraktní obrazy a na otázku, co vidím na obraze, neexistuje žádná nesprávné odpověď, protože abstraktní umění nechává prostor pro naši fantazii, představivost a emotivního působení barev.
Čas od času se zatoulám na Vesmírné zprávy. Letos, 30.10., ve 272. dílu byly zveřejněny snímky „Španělské tanečnice“ (galaxie NDC 1566), pořízené Hubbleovým vesmírným dalekohledem, září živými barvami a dynamikou, proto ji také tak nazvali. Tobě, co se zajímá o kosmologii, Španělská tanečnice jistě neunikla. Její roztančené tango k nám letí 66 mil. světelných let.
Nakonec ta abstrakce času přeci jen někde bude, možná, že v dílech abstraktních malířů.
Příjemné odpoledne a ještě příjemnější večer...:-)
13.11.2023 14:06:36 | blues
Děkuji mnohokrát za nádhernou odezvu, máte zřejmě hluboké znalosti v oblasti umění, které mně chybí…. A omlouvám se, vůni abstrakce času jsem nevymyslela já, ale líbí se mi, je od jednoho našeho význačného matematika :-) S tím časem, máte vlastně pravdu... tajemství času možná ve své podstatě netkví v základech kosmu, ale v nás samotných / Carlo Rovelli - teoretický fyzik a spisovatel, kniha Řád času - doporučuji, zajímavé čtení, i když některé pasáže knihy byly nad moje možnosti :-))
Mnohokrát s velkou vděčností děkuji za výjimečný, krásný komentář, moc si ho považuji a mám z něho velkou radost. Děkuji, pěkný večer a krásné dny :-)
15.11.2023 20:24:53 | Helen Mum
Děkuji za tip Helen, přednášku jsem si pustil. Nad mé možnosti bývá už kdeco, uvidím. Knihu si rád přečtu. Kdykoliv se hovoří o čase naskočí mi verš Jiřího Suchého:
„Čas běží jako spřežení, nad kterým práská bič, člověk se párkrát ožení a už je mládí pryč.“
Párkrát jsem se neženil, tak mládí ještě pryč mít nebudu. Hezký den a ještě lepší víkend.:-)
18.11.2023 09:02:33 | blues
Zasněný ...
Možná častěji než jindy.
***
Vyhne se nákladu.
Obejde.
Nepřeskočí obrovskou chuť !
(Číst již ... po páté ... čaj voní.)
A stále se vrací ...
Chuť
Motýl
Chuť
Motýl
Chuť
Čaj
Čaj
Čaj
A jehla běží v jedné drážce LP
Oblíbeného
Yesterday.
***
Ať se Ti daří Helenko.
***
22.10.2023 02:55:08 | Fialový metal
Vašíku, to mám radost :-)) Děkuji za pěknou reakci, s velkou pokorou, děkuji.
A nápodobně, i Tobě vše dobré :-)
22.10.2023 09:11:46 | Helen Mum
Pěkný titul* Báseň opravdu pozoru hodná i neotřele poskládaná. Druhá část proložená verši digitalních termínů, současných fenoménů moderny doby.
Originální a osvěžující dílo Helen*
22.10.2023 00:14:59 | šerý
zvláštní
Divoké husy usínají v zimovištích, vítr sviští s meluzínou v komíně, voní po víně a kvásek kyne na peci, polena polyká nenasytný oheň, nakonec i vzorek cích... :)
21.10.2023 17:51:14 | Philogyny