Bez pocitu

Vidím tvé tělo a cítím tvůj dech,

ústa tvá němá teď řeči si nech.

Polaskám tě na tělíčku,

na bradavkách i tvém bříšku,

spletu ti tvé krásné vlasy,

a malé hnědé znaménko krásy,

překryju obojkem z červené kůže,

protože tohle se dít s tebou může.

Klekneš si na čtyři, prohneš svá záda,

udělám ti všechno, co máš tak ráda.

 

Na oči tvé zvědavé nasadím masku,

potom ti projevím tělesnou lásku.

K obojku připevním řetízek kovový,

budu pak na tebe extrémně surový.

Ústa tvá zaplním roubíkem koženým,

ruce ti provázkem surově stáhnu,

dívej se na mě svým pohledem nevinným,

pro tohle po tobě vášnivě prahnu.

 

Teď sklop svůj zrak, já blížím se k tobě,

budu si s tebou hrát, v dohledné době.

Prudce chytám tvé vlasy a zakláním vzad,

drsně s tebou zacházet, to mám moc rád.

Sloužíš mi oddaně po celá léta,

běžel bych pro tebe nakonec světa.

Chytám tě za bradu, ty upíráš na mě zrak,

začíná ve mně narůstat ten známý tlak.

 

Hučí mi v kládě a narůstá chtíč,

rád vezmu na tebe i kožený bič.

Prsní svorky ti připínám rád,

tvůj pohled na tu slast dávno chci znát.

Tváříš se záhadně, proto sundám ti masku,

tvé gesto oddané, ve mně probouzí lásku.

Nejde tvářit se, že v tom není cit,

bez tebe neuměl bych, tak drsně žít.