Ve křoví

Provazy vody mží mi pohled
a hadi kloužou v konturách

svlačec v kapkách okvětních
voajérem ve Vietnamu
zkoumám souhvězdí bodů zlomu

kontury modrou oranžoví
pleskají žíně vodopádu
na hebký kůži sametový
utápím se v každém ránu

žízní dravce
co s tím zmůžu
srdce buší v ampliónu

a rty tisknu
nevíš sladce


Já mezitím..


upouštím ventilky
tvého růžového kola




*


(dnes jdu s Tebou do naha)