V objetí lži

V objetí lži

Ležím na posteli z růží, krásně voní, ale má trny
Vnímám měkké světlo, jak proniká ze tmy

Čekám na ten moment, kdy už přijde láska
V tom se dveře otevřou, vejde dovnitř tmavovláska

Má krásný úsměv, oči jsou snad upřímné
Její nahé tělo je blízko, ale city jsou tak vzdálené

Lehá vedle mě, cítím její jemný dotek
Prožívám velkou radost, v koutě se však krčí smutek

Něžné rty tančí na mém těle, myšlenky mi plavou
Cítím slast a bavíme se, ale nemohu se schovat před pravdou

Jsme tu spolu a jsme nazí, ale přeci zahaleni v hávu
V hávu z odcizení a odstupu, tak proč jí mám plnou hlavu?

Ona je přeci skutečná, cítím její dech, ale její láska není zadarmo
Můžeme spolu prožít sex každý den a jednat jakoby se nic nestalo

Chtěl bych ti dát víc, ale ty máš pravidla
Prodáváš své tělo, ne svoje srdce, ale já nechci, aby ses ho zbavila

Chci tě obejmout, tebe, ne jen tvoji siluetu, nechci objímat jen lež
Co to říkám, ty jsi přece pravá, to co cítím je skutečné, doufám, že to cítíš též

Jsem jen další zákazník ve tvém moři touhy, vím, že to máš ráda
Nemělo by mně na tobě záležet, zde však nepomůže žádná rada

Hladím ti vlásky, vidím, že nejsi zvyklá, ale i tak se přitulíš
Neznáme se, ale nejsme si cizí, dnes je to jiné, ty to tušíš

Nebo jsem jen naivní, opilý dojmy a objímám tu lež?
Možná ano, ale teď na tom nezáleží, tak už běž

Dívám se, jak mizíš do noci, moc ti to sluší
Bude se mi stýskat po tvé posteli z růží