A cigarety už nekouřím...

A cigarety už nekouřím z rozmařilosti
ale z nutnosti
Vzdušné terasy
nahradily těsné kazajky
Malosvěta
Kde kávu nesnídáš s rozkoší
a snídani ti nikdo neudělá
A údy zebou
strachem i pokorou
Jak ses měla tehdy
a jak se máš nyní

A cigarety už nekouříš z rozmařilosti
ale z nutnosti
A s každou další ranní kávou
život z tvého těla mizí
Prahneš po vizi
po vůni zlata marně lapáš
vidouce štěstí místo pozlátka
a lásku už kradeš jenom cizí
Ta tvoje ti zavřela vrátka