To ráno v pět...

To ráno v pět...

Anotace: Co se stalo, stalo se, už aby nad hlavou mou rozednilo se...

Je pátek večer, nebudu ti lhát. To, co stalo se, nemuselo se stát. V té chvíli jsem se začal lásky bát. A na cestě za štěstím přestal se rvát. Vím, jaké to je, když tě opustí naděje, a ty nevíš co dělat, co stane se až do mrtvého bodu to dospěje. Do bodu, kdy už nebude cesty zpět, až se setmí celý tvůj svět. Máš obrovský strach, že jsi tu sám, a občas máš chvíle kdy už nevíš kudy kam, ale jednu radu ti dám, tohle všechno vnímej jen jako klam. Život tě snaží oklamat, vštípit ti bolest, aby ses bál za makat, a cítil ses zase best. Ale pořád to nemění nic na tom, že máš u mě vroubek, jeden nesplněný rest. Chci, aby ses dostal do větších hloubek, a zvládl tenhle test. Test, který by ti oči a srdce otevřel, abys dokázal znovu milovat, potom co jsi se tak před lety uzavřel. Doufám, že se to nepokusíš vetovat, sám už bys daleko nedošel. Cítíš to, vím to, moc dobře ten pocit znám, tu bolest z toho, jak pořád sedíš tu sám. Sedíš v křesle a přemítáš, přiznat pravdu jsi odmítáš. Čtyři stěny tmavý, pocit, že život před tebe jen to špatné staví. To takhle jednou k ránu, budí tě telefon, to že život vzal ti mámu, říká ti otec skrz mikrofon. V tu chvíli zastavil se ti svět, to soudné ráno brzo v pět, tolik co jsi ji chtěl ještě říct, snad miliony vět, to, že ona byla celý tvůj svět. Píše se rok 2017, usmívej se, jsou Vánoce, promiň ale to vážně nejde, ani za měsíc ani po roce, na svátcích tak nesejde, ona byla ten důvod, proč jsem se smál, ale teď už je jen tím, co bych si přál, snem, který se nesplní, navždy budu mít Vánoce jen v tomhle znamení. A jestli mě slyšíš Mami, nemusíš mít strach, nejsme tu na to sami. Děkuji ti za všechno, děkuji ti za tvé rady, škoda že to tak rychle uteklo, svět už bude jen těžší, když nejsi tady. Jen díky tobě, jsem tím, kým jsem, doufám, že budeš pyšná pokaždé když shlédneš na zem. Cítím každou bolest třikrát silněji, možná proto se tak bojím, že se zamiluji. Nemohu jen tak říct co se stane, když další ránu mé srdce dostane. Nemůžu říct, že bych nemiloval, jen jsem dlouho necítil ten pocit, pocit štěstí a lásky, který jsem díky tobě znal, zase bych chtěl lásku ve svém srdci nosit. Řeknu to na konec, řeknu to ve zkratce, nebuď lakomec, život je o lásce.
Autor lonelyJ0HN, 19.11.2018
Přečteno 557x
Tipy 1
Poslední tipující: deEste
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel