Nepíšeš
a já hlupák čekal
a ono nic, jen ticho po pěšině,
já bláha naivní,
co jsem si myslel,
že se bude svět točit obráceně?
ani omylem,
tolik řádků intimností,
čekám a ono nic
vše je při starém,
kde jsou ty večery
plné upřímností,
jen konec bez lítosti,
jen si škemrej, trubko,
jen motej klubko
pěkných slov a veršů,
jen trub do světa
piš, odpovědi se nedočkáš,
bylo to fajn a co dál?
píšu prstem do vzduchu
jsem v tom zase sám,
asi přidám do kroku
a pohnu se někam,
místo slov něhy
jen loňské sněhy,
ve zdech hledám ozvěnu
za mé psaní odměnu,
čistý papír a okno do prázdna
to je ta odměna pro blázna.