jarní úklid

dalas mi život

já to chápu

vidím a přijímám

každý den v zrcadle

dalas mi život

to víš

jak se stydím

že to nenávidím

popsala jsi mě permanentkou

brzo jsem pochopila

že bych byla radši

kdybys to ze mě smyla

dalas mi roky,

které jsi namalovala na černo

a sama jsi věřila,

že se začnou třpytit

dala sis pocit,

že za to můžou všichni,

kromě tebe, samozřejmě

a neslyšela

ucpala jsi mi žaludek,

když jsi mluvila,

a doteď není jistý,

jestli někdy bude čistý

měla jsem v tobě vzor,

kterým nikdy nechci být,

pro své blízké

byť snažím se v tom nerýt

vrtala jsi moc hluboko,

když jsi mířila na všechny,

které jsi měla po boku,

a nikdy nic nehojila.. ani omluvou

mám tvoji krev,

no mohly mě potkat i horší věci,

dalas mi život přeci

 

děkuju

 

naštěstí mám z tebe jen půlku,

proto ti tohle nikdy nepošlu,

netrestám tě, lituju,

že tohle o tobě píšuve svých -nácti i -ceti

už nikdy ti nebudu dcerou,
můj terapeut říká,

že to neva,

cílem totiž je,
nebát se být mámou