Anotace: Ne pokaždé člověka napadnou verše prýštící optimismem
Můj hlas prochází skrz zdi
a přitom křičet ani nemusím,
chtěl bych se rozlétnou za ním,
se strachem že jinak se zadusím.
Nádech, výdech a opět křik,
jak čerstvě narozené dítě,
když přijde ten krásný okamžik,
jeho první výkřik okouzlí tě.
Nádech, výdech leč poslední,
kola osudu točí se dále,
každý má stanovený počet dní,
zrození a smrt nás provázejí stále.
Můžeme křičet ze všech sil,
však je to jen pár chvil,
co můžeme na světě tu být
svůj život do rukou uchopit...
Krásné, Jdarksi... opatruj se :)
06.02.2022 16:18:44 | Emily Říhová
Moc se mi líbí. Upřimné, srdečné a pravdivé. Ohromné v subjektivitě a v zamyšlení koloběhu své existence. Zasloužené ST.
26.01.2022 19:31:03 | mkinka