Nedávno mi říkal
jeden bývalý student - dnes (ne)úspěšný advokát
- pane docente,
"já jsem tak rád, že jste!"
- úplně mě tím
přivedl do rozpaků,
asi ho zaujal
nějaký článek,
odborný
říkám si v duchu,
i když na duchy
jinak moc nevěřím....
Advokát pokračoval:
manželka mi nedávno
přišla na bokovky dvě
a ještě jsem
v opilosti
ten měsíc naboural
vůz...rodinný
žena na mě křičela -
Proč zrovna já
jsem si musela vzít takového vola,
já nechci nic říkat,
ale já jsem asi ta nějvětší kráva na Jižní Moravě
(a takhle "nic neříkala" další dvě a půl hodiny)
....avšak po pár dnech
defenzívy
jsem dostal spásný nápad
- já jí , jakoby omylem,
ukázal ty Vaše básničky
na LITER.CZ
pro pět ran do úzetka,
ta koukala,
jak Paroubek na vajíčko letící,
a za pár minut
když se trochu vzpamatovala
pokorně pravila
- no mohla jsem vlastně
dopadnout ještě hůř....
- a tak jste mi de facto zachránil manželství,
já jsem tak rád že jste, pane....