Planeta
na krku mající
okov prázdnoty
Těžký je
obestřen tajemstvím
pustoty duše
Smutná je
už lásku nepozná
ale stále žije
...
..
.
zatím
okovy se dají odkovat...
19.06.2024 20:11:31 | enigman
dají - doufám, že se podaří...
Díky velice.
19.06.2024 20:44:06 | Ondra
Jak jsem se s touhle mohla minout... krásná báseň, Ondrášku.
16.06.2024 23:59:43 | cappuccinogirl
:-))
Moc Ti děkuji, Kapučko milá :-)*
17.06.2024 00:04:48 | Ondra
hezké, ale smutné
16.06.2024 21:39:07 | Aramgad
Ano... Objímám a moc děkuji :-)*
16.06.2024 23:48:25 | Ondra
Tady se smutná nota pěje, kde duše prázdnotou se chvěje a nikdy ať neříká nikdy, přece aj zázraky se dějí, no jooo, o tom Culík něco ví:-))))))). Moc hezká, ač smutněnková básnička.
22.05.2024 21:58:03 | CULIKATÁ
Culíčko milá*, pravdu díš - zázraky se dějí :-)))
Velice Ti děkuji :-)*
22.05.2024 22:11:47 | Ondra
Zdravím, také to máš melancholické. Já jsem přijala melancholii jako součást života.
22.05.2024 15:24:30 | mkinka
Krásné čtení Ondřeji.
Ať se Ti daří.
22.05.2024 13:21:55 | Fialový metal
Moc Ti, Vašku, děkuji a ať se též daří a to co nejlépe.
22.05.2024 13:50:46 | Ondra