Stopy

Anotace: o cestě smíření se s minulostí, o ztrátě a o tichém přijetí toho, co nelze změnit.

V lese, kde stromy tajemně šeptají,
podzimní listí k zemi se snáší.
Jak slova, která už nevrátíš,
dopadnou tiše a ptáky plaší.

Jen stopy v hlíně, to, co tu zbylo,
možná i hlas, znovu se otočím.
Za mraky najednou slunce se skrylo,
jen prázdné místo, kam už nevkročím.

Stopy se ztrácí, minulost v mlze
Sudé či liché, hlas můj se třese.
Když chci tě vrátit, je to tak drzé,
srdce je tiché, to všechno snese.

Je to to místo, kde potkávám tebe,
domnělá tvář, nebo už cizí.
Tam stromy se dotýkají nebe,
to místo tu bude, i když ty zmizíš.


V tom lesním tichu nacházím sebe,
jen beze smíchu a bez tebe.