Blues osamělý holky

Žádná vůně muže
jen vyčpělý parfém na nočním stolku
k čemu? zoufalá ženská nikomu nevoní

dny umírají rychle
když zpíváš blues osamělý holky

žádné ruce
kterých by se mohla ve tmě dotýkat
žádné rty
které by mohla s něhou líbat
žádné planoucí oči
nikdo neuvidí skryté prosby zraněného srdce
možná nikdy...

jen prázdná láhev od vína
smutek a nekonečný stesk
věčnost hudby
která se s mlhou prolíná do neskutečných cest
otevřená nedočtená kniha
nedotčená láskou
která nemá kudy vést

nejsou tu žádní opravdoví lidi
jen ti co pravdu hledají
nasraní frustrovaní chudáci pochodující v ulicích
s transparenty "ve jménu svobody"

žádní přátelé
žádná důvěra
žádné pochopení
jen izolace a odcizení
vydržet to není žádná zábava

a není tu žádné překvapení
po ranním probuzení
stejná nicota jako včera a pozítří
a žádné dary
jen každodenní rutina
a pocit že ti něco vzali
ti druzí
zloděj čas
bláhovost hierarchie

všechno se zdá šedivý a mrtvý
jako tvá potetovaná duše
minulost nesmyješ!
zaprášené krabice s pohřbenými sny
to jsou všechny ty ztracený dny
pamatuješ?

tohle město je mrtvý
a dny umírají rychle
když zpíváš blues osamělý holky

žádná víra
žádné zájmy
žádná motivace
jen potlačená deprivace
polykáš hořké sliny
s příchutí pocitu viny
a cítíš nudu kolující v žilách

dny umírají rychle
když zpíváš blues osamělý holky