Duše

Duše

Anotace: Jak poznáme s kým vlastně jednáme

Nahlížím přes kukátko
do duše.
Malá škvíra, v ní cosi zmírá.
Mění se v nic a co je vlastně víc
Jaká je míra pro takovou duši?
Kdo aspoň tuší?
Autor prouteny kosik, 13.11.2013
Přečteno 776x
Tipy 3
Poslední tipující: CoT, Amonasr, Hesiona-Essylt
ikonkaKomentáře (11)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Co duše je, ti napoví
měchýřek v každém kaprovi

19.04.2015 23:10:57 | Adramelech

líbí

pěkné, ale něco tomu chybí.

15.11.2013 19:51:34 | CoT

líbí

Tak to je vždy když se snažíš nahlížet lidi, můžeš být blízko podstatě ale vždy něco uniká a chybí.

15.11.2013 20:34:24 | prouteny kosik

líbí

třeba se tomu něco doplní...

15.11.2013 19:56:05 | Robin Marnolli

líbí

to se nestane, Robine.

15.11.2013 19:58:09 | CoT

líbí

stávají se i jinačí věci:-)

15.11.2013 20:11:43 | Robin Marnolli

líbí

...když dvířka nejsou otevřené,
a zbude nám jen kukátko,
tak sotva něco zahlédneme,
a obraz zmizí zakrátko,

kdo nedovolí dovnitř vstoupit,
o čerstvý vzduch se oloupí,
a taktéž musí nenakoupit,
to jiné lidské obydlí...

15.11.2013 10:41:24 | Robin Marnolli

líbí

když je ti přístup odepřen
ztratil jsi klič od známých dveří
nemůžeš tam a nechceš ven
a vrátný si tě zlostně měří

Pak každý plachý stín a zvuk
co uniká tou skulinou
jsou zdrojem trápeni a muk
která tě jen tak neminou

15.11.2013 19:16:58 | prouteny kosik

líbí

a co když klíč má ruka svírá,
snad neví, jak s ním otočit,
jen zámku chybí vazelína,
a v srdcích lidí zase cit...

15.11.2013 19:29:45 | Robin Marnolli

líbí

Dovol ruce neznámého
tvou rukou něžně otočit
neponechá tě raněného
bez cíle dál se plahočit...

15.11.2013 19:45:41 | prouteny kosik

líbí

jak hlína v rukou hrnčíře,
nechat se stále tvarovat,
a se srdcem, jen v negližé,
pak za přátelství děkovat...

15.11.2013 19:55:23 | Robin Marnolli

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel