Vědět,ale nebýt

Je tu tma a není tu otvor,stožár v poli a snad rukojet nebo nevím.
Jazyk skřípnul ve chvíli,kdy jsi začal mluvit.
Mé zlo se ztrácí v tvé přítomnosti,má mysl se nepotácí v tvé nedoknutelnosti.

Někdy se přihodí,že lidská duše smrdí.
Když bolest,tak aby byla bolest,když slza,aby byla slza.
Vlekoucí srdce do éteru těch nespočetných večerů,v kterých víra neumírá.

Jsi ve mně.
Jako nůž,když se v ráně otáčí,ale mě nebolíš,mě ne.
Skoba za očima.
Nikdy nic nemáš a váhu tomu nepřikládáš.
Nemluvíš,používáš série úsměvů,gest a pohybů.
Jsi slovo a já jsem kdeco.
víno nedopiješ a jednou,jednou ve mně uschneš ..

Jsem tady jen na chvíli .