Za obzor...

Až jednou půjdem tam,
Kam chodí každý sám.
I Ty půjdeš možná kolem
Tou cestou neoraným polem.

Tam v dálce pod tím stromem
Budu už i já dávno spát.
Třeba vzpomeneš si na mě,
Nebo bude se Ti o mně zdát.

Pomyslím si na každého, koho
Jsem měla...
A Tys měl.
Vlastně kdo jen koho..
A jak moc měl
Rád.

A než řeknem Amen,
Snad bude nás to trochu hřát...
Na kameni kámen.
A na něm písmem vytesaným,
Prachem zapadlým bude stát...

NEBOJ, I KDYŽ SE CELÝ BOUŘÍŠ,
LEŤ SE MNOU DO MRAKŮ...
OČI MHOUŘÍŠ.
.....víc viz JEJÍ EPITAF(?)... 10.8.2018