Klávesopis
Klávesopis
Anotace: ...
psát je snadný
stačí se zahledět někam do dálky
tam posbírat slova
a z nich potom postavit něco
po čem se dá přejít na druhou stranu
ne
ta slovní konstrukce není most
spíš jen malá příležitost
příležitost k útěku
z toho až příliš přítomnýho světa
psát je snadný
stejně snadný jako nedovírat dveře
a potom čekat na první kočku
která se jimi protáhne
a zavrní mi u nohou
nerozumím kočkám
protože rozuměj i nevětám
který se pak vydávaj
za sbírky
psát je snadný
až příliš snadný na to
abych v tom pokračoval
nechci už psát
ani tvořit
už žádný další příležitosti
žádný dveře
chtěl bych zkusit něco jinýho
něco novýho
něco co by mě zase bavilo
a mělo to i nějakej smysl
co třeba – o p i s o v a t
ze tvejch snů?
Komentáře (14)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Psát je snadné... jen mít oko, ladné. Chodit do poetického lesa na hřiby veršů. A neopisuj! Nebo Tě zmerčí tvá učitelka Fantazie.
17.09.2019 13:06:53 | šerý
Pointa mě trochu zklamala, první sloka se zaobírá takřka estetickými otázkami docela náročně. Právě tohle se jako "samozvaný kritik" pokouším autorům na literu často říkat, že ta smyšlená slova NEJSOU mostem ke skutečnosti a že jejich psaní je příliš snadné.
Následující obraz s kočkou se k psaní podle mě nehodí, souvislost necítím a nová zápletka (nerozumím kočkám) věci dál nově komplikuje. A později tuším, že obraz je vlastně nezbytný a básnička má být o povrchních / vážných vztazích. Snad, jelikož poslední sloka se zase rozbíhá do šířky.
První sloka mě nadchla, chceš-li zkus ji podat samostatně jen stručně výstižně o povrchním psaní, ne o lásce. Já ji eventuálně zařadím do sbírky literu.
17.09.2019 12:01:16 | Karel Koryntka
Rád přenechám mezihvězdný prostor jiným. :-)
17.09.2019 21:03:00 | Luky-33
Mě se závěrečná pointa básně líbí. Úvod básně pro mě byl spíš nezáživý, ale ten konec to hezky překlopil. Chápu ten závěr jako vyznání nějakému vztahu, ve kterém je všechno intenzivnější než veškeré estetické teorie, resp. ta estetika selhává, nestačí :) Těch interpretací se samozřejmě nabízí víc, ale tahle je pro mě nejkrásnější :)
Líbí se mi nápad, zpracování mě ale nechává trochu chladnější. Ta kočka v prostřední pasáži mi tam taky moc nesedí.
24.09.2019 12:14:17 | tall&curly
Mně se líbí, jak to někteří čtenáři dovedou vyčíst, respektive jak dovedou oddělit to, co nefunguje od zbytku. Tahle zpětná vazba, byť kritická, je strašně fajn. Člověk pak na ten koment, od docela cizího člověka, hledí, a říká si: No jo, tohle jsem měl udělat jinak, nebo to rovnou škrtnout, protože se mi na tom taky něco nezdálo, nebo to vznikalo třeba nějak divně, pomáhalo se tomu asi víc, než mělo a tak. Já už se s tím nijak velice piplat nehodlám, vím, že to není nic extra. Vlastně mě tak trochu udivuje, že ještě vůbec svedu něco napsat, připadá mi, že jsem nějakej okoralej, asi věkem a okolnostma, který ten věk tak nějak přirozeně přináší, prostě mám pocit, že už není na světě skoro nic, co by se mnou dokázalo ještě nějak pohnout, natož pořádně zacvičit. Na jednu stranu je prima, že už mě skoro nic nerozhodí, natož aby mě to položilo, jenže v důsledku je v tý stabilitě ukrytý i něco děsivýho.
Původně to mělo to být věnované, ale nechám to tak, jak to je, zjevně to není potřeba. ;-) Dík za vhled, potěšil.
24.09.2019 14:39:48 | Luky-33
Jo, já ti rozumím. Poslední text mám z února 2017 a myslím, že už nikdy nic nenapíšu. Někdy mne to mrzí, že už nevidím svět tou myslí, co by dokázala ty obrazy přetavit do textu, ale netlačím na to. Asi je to věkem, což je dost blbý teda, mrzí mne, že už mne svět nedokáže okouzlit, jakoby se něco zavřelo.
Každopádně pořád mě baví číst a o textech diskutovat :)
24.09.2019 15:02:14 | tall&curly
Já myslím, že ta mysl, nebo spíš ty oči má člověk pořád stejný, že se s nima prostě narodí a když ho nezabijou, tak s nima i umře. Kdyby to bylo jinak, tak by mu přece nešlo ani číst, je to reciproční.
25.09.2019 14:07:03 | Luky-33
To si nemyslím. Oči bez mysli jsou na nic :) A mysl není statická, to bychom všichni zůstali dětmi.
26.09.2019 07:49:18 | tall&curly