mne si mezi prsty provázek
jako by to bylo to jediný co ho drží při životě
datluju do počítače a myslím na to že
jsem zase zapomněla zalít svou jedinou kytku
a ty tu nejsi víc jak sedm set třicet dní
vracím se z práce unavená a do ní chodím ještě unavenější
hodilo by se mít to občas na koho svalit
nepít studený kafe a dát si ráno sprchu ve dvou
síla doteku se přeceňuje to podstatný je nehmatatelný
jako provázek kolem zápěstí, co se nikde nenapojí na kůži
jen lehce povlává pokaždý když se nadechneš
ale je tam je tam někde pokaždý když potřebuješ
dvacet jedna třicet čtyři čtvrtého čtvrtý dva tisíce dvacet
lucidní orientován rámcově správně kontakt nenavazuje
afektivitu pod rouškou
nehodnotím