Odpuštění

Odpuštění

Jazýčky svých rtů si vychutnávám den,
který ještě nekončí.
Vidím lidské pokolení,
na které jsem kdysi zanevřela.
Až tam někde v dálce
se rozlehá hlasitá tma.
Kdosi sestupuje z nebes
a přináší ve své náruči
hluboké pochopení.
Stojím a pomalu nasávám pocit
neskutečného dobra...

Snad už také chápu...
Autor Vědma, 11.12.2021
Přečteno 335x
Tipy 10
Poslední tipující: mkinka, Jarunka, Iva Husárková, šerý, paradoxy, Fialový metal
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Moc dobře napsáno. Líbí.

05.01.2022 17:13:57 | mkinka

líbí

Děkuji moc.

05.01.2022 17:16:21 | Vědma

líbí

Velmi krásně napsáno a myšlenka se na konci básně pěkně ,,vyloupla."

21.12.2021 22:28:13 | Jarunka

líbí

Děkuji Jarunko, přeji krásné a pohodové Vánoce.

24.12.2021 10:04:36 | Vědma

líbí

Hluboká myšlenka zachycena, jen tak dál .)

12.12.2021 20:29:34 | Constantine

líbí

Děkuji.

15.12.2021 00:15:21 | Vědma

líbí

Tajemná a že by ze života ?

... já stále VÍC a víc jen tápu !
... v noci nespím !
... ve dne chrápu !
Aspoň, že dnes nikam nemusím !

11.12.2021 04:21:42 | Fialový metal

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel