Kola na hladině

Jak stejný je chlad v ulici z kočiučích hlav,
jak teplé jsou chvíle ruku v ruce
jak hlad stejně žene vpřed
jen jako jeden dav,
oči co temnou z pod kapuce,
den po dni v mnoho let...
možná...
A možná se bojíš, že se na tebe zapomnělo,
že jsi zůstal sám, když tvůj úděl je jen kapkou v moři.
 A já se bojím, že ti nedokážu pomoci,
že přijdeš a já řeknu nevím, nemám, nemám pomoci
a přitom mi umřeš před očima
jako louže v poušti.
Přeji si umřít místo tebe,
tohle se přeci neodpouští.