Anotace: https://www.youtube.com/watch?v=ymMYzb2HBsg
už zase běžím
utíkám a nevím kudy kam
lehni si ke mně abych konečně cítila lásku
chtěla bych hrát na klavír měsíční sonátu
pořád dokola dokola dokola
jak může být v jedný skladbě tolik bolesti
jak může být v jednom životě tolik bolesti
jsem ztracená ve věčným kolotoči zoufalství
chtěla bych ti říct zůstaň ale nějak už nemám sílu
zírat tupě do zdí chodit dokola utírat nádobí utírat prach
to je život
láska není život není nic bere víc než dává
jsem struna na kytaře a pořád čekám až na mě někdo doopravdy zabrnká
dny plynou a já se ztrácím ve víru všeho
jako loutka ostatních nikdy nemám vlastní vůli
udělej tohle udělej tamto tohle je pro tebe nejlepší tohle jsi ty
až na to že vůbec
běžím a utíkám aniž bych věděla kam
tak to chodí
tak to je
333 tedy jsi v polovině! Ďábel má rád "bezradnosti bezradosti." Ale jistě to není až tak zlé. Jen plevelem máš zarostlou cestu. Jej "vytrhej vytrvej!"*
31.12.2023 00:41:47 | šerý
Taky jsem pořád utíkala. A pak jednou z náhody na youtube spustila Run boy Run. Už jako malá jsem chtěla být kluk. Možná to bude znít směšně, ale tahle náhoda mi tenkrát hodně pomohla.
30.12.2023 19:36:05 | Philogyny
...tři trojky jsou třikrát dobře...;-)...Intouchables je hlubokej film...i hudba.
30.12.2023 19:10:55 | Marten
Krááásnej song!:)
Tím jsem samozřejmě myslel tvůj text, toho odkazu jsem si všiml až teď:)
30.12.2023 18:59:12 | Žluťák