31.12.

vlasy překrývají oči

přeju si aby jednou překryly i všechny ty slzy

aby překryly celý svět

kdybych si měla v každém životě vybrat

vybrala bych si tebe

mlčím a zírám do zdi

je to terapeutické řekl by někdo

já bych řekla že je to prostě jen prázdnota

všepohlcující prázdnota smutek zoufalství

bojuju sama se sebou a někdy si říkám proč vlastně

proč to nezvdat nepodvolit se a nenechat vše plynout

jsem hladové ptáče co v hnízdě marně čeká na matku

je mi ouzko a nezabírá nic co bych znala co bych věděla

život je život a někdy tě skolí k zemi

ale čím víc se to stává tím hůř se daří vstát

kam až dojdeš když pořádně nejdeš nikam

miluju tě miluju tě a tak dál

slova slova slova

nikdy nic neznamenaj i když já se o ně opírám pořád

nikdy nic neznamenaj

jsem mrtvé ptáče v hnízdě co se nikdy nedočkalo

zobáček napravo

ocásek nalevo