Nádherná žena
smutna až na kost
pozoruje
jak koruny stromů
zametají mraky
a jak Slunce slibuje
že se brzy vrátí
"věř mi"
- známá to lež
Smráká se
a ona oblečena
do černých šatů
začíná se ztrácet
pokleká
ulehá
Slzy se vkrádají
do promrzlého štěrku
a koleje studené
jak neopětovaná láska
chladí její mokrou tvář
Náhle vidí čtyři slunce
- lidem po nima prý není zima
světlo se blíží
zavírá oči
troubení hlásá
"brzy bude lépe"
3
2
1
.