Klepy

Slyšíš to šumění? Je to snad moře?
Ne, kde by se vzalo v té moravské vísce…
Slyšíš ho hlasitě. Zřetelně. Cože?
Řekni mi, zopakuj, chci vědět více.

A ticho. Jen pohledy plné odsouzení.
Čím jsem se provinila? Proč ta nenávist?
To holčičko nic pro tvoje uši není.
Budeš pykat tím, že se nedozvíš nic.

Ptej se svých přátel. Ti snad něco poví.
Jestli je nemáš, tak Bůh s tebou buď.
Zůstaneš navěky sama a kdoví,
zda zešílíš brzy. Ty sama se suď.

Ukazují na tebe, špitají si v rohu.
V bezpečí, ve tmě, když je nevidíš.
Jakoby nic ti dnes nastaví nohu.
Jejda, klopýtla jsi? Chi chi, kiš kiš!