V krámku naproti
Už paní v šatech s květy
Kávu nevaří, neprodává
Byla nahrazena
Automatem s kelímky
Jak prosté.. moderní, divné..
Instatní prášek do horké vody
Chemické aróma podle volby tlačítkem
Kouzlo je pryč, to milé zastavení se
Úsměv jako bonus, na duši lék..
Vědět, kde bydlí ta žena, pozval bych se rád
Na šálek Turka a domácí štrůdl z jablek
Námět ze života a zpracován je opět srozumitelně,bez zbytečných jinotajů.
08.03.2025 10:08:29 | Admirál
...tomu říkám současný téma...pro staromilce až nostalgický...;-) jo štrůdl a kávičku bych neodmítl...možná ještě likérek by mohl být...
06.03.2025 18:42:26 | Marten
ahoj.. no, je to podle preferencí ( teď myslím obsluhu, rychlost odbavení v coffee podniku) , spousta lidí není nastavená na bavení .. díky za Vaše postřehy
04.03.2025 20:11:13 | Qap
naprosto chápu - mám to stejně tak
a věřím, že se to zas změní -až rozpustí se mrak :)
a song coffee je boží!
04.03.2025 12:33:58 | šuměnka
Ráda chodím k řezníkovi, kde se s úsměvem dozvím, jak co připravit... :-)
Lidskost nám bude dycky bližší než automaty... ;-)
Oslovilo.
04.03.2025 08:50:59 | Rafinka
Kávu miluju
ale i tu blízkost člověčiny s receptem, tipem na čtení... tohle oslovilo
a když mi chybí komunikace, zkouším začít první...jak přidám úsměv, vždycky nějaký slůvko přiběhne:-)*
03.03.2025 23:56:59 | cappuccinogirl
Z toho automatu mi moc nechutná pít, nějak asi nejdu s dobou a to mi ještě není padesát.
Báseň trefná a líbí se mi.
03.03.2025 20:49:59 | mkinka