V jednu hodinu odpolední
V mém srdci
Nezůstal kámen na kameni
Země se otřásla
Tím jak spadnul ten největší
To rakovina řekl není
Miluju doktora na kožním
A sestřičku
Utírala mi slzy
uff uff! *** objímám Tě! :-))***
08.03.2025 03:00:56 | Iva Husárková
Anfi, sluníčko moje, uf...jsem moc ráda, tohle byl fakt hodně tíživej šutrák, velkej vděk životu, kdykoliv se rozhodne pro šťastný rozuzlení**
07.03.2025 22:43:20 | cappuccinogirl
hlavně že to nebylo až ve dvě :) mám radost
07.03.2025 19:32:12 | nehledaná
:))**
Mám radost, že máš radost, že mám radost ze života.. no prostě děkuju!
07.03.2025 21:12:28 | Anfádis
Anfádis! To ses mohla přeci zeptat i mě, řekl bych ti to samý...
A chraň tě rukaplaně si něco podobného vsugerovávat!
07.03.2025 18:26:19 | Ž.l.u.ť.á.k.
Jsi zlatej, diky, Žluťásku :)*
07.03.2025 21:11:07 | Anfádis
Dej si skleničku, já už měl 3:-)
Na zdraví!
07.03.2025 21:16:45 | Ž.l.u.ť.á.k.
Já teď mám první, zůstane u jedné, teda max 2 :))
. tak jupí a na zdraví :)
07.03.2025 21:24:17 | Anfádis
...je chvíle - která úlevností v síle
dokáže shodit tíži všeho
pak všechno temné promění se v bílé
a před tebou se zčista jasna rozbalí i běhoun
pro další kroky životem
tak ať jsou vřelé - a chutnaj´ ti jak krém :)**
07.03.2025 15:25:45 | šuměnka