(D) Ementální poezie
Vypustil poeta ze zadku sloky
však rým... nemá k mání
tvůrčí krizí prochází
skončilo mu nadýmýní.
Ve výloze monitoru
děr poezie ementál
kámoš věrně přikyvuje
tipka tleská opodál.
Provždy
"Ty mé Jezulátko"
matko, tvá slova
olysala v lišejníky
u kořenů chladných skal.
Ovíjím kolem tebe paže
až do krve zaťatý
nežli boží hrom uhodí
blesk mě skácí.
Jéminkote, Šerý, tak já jsem tipka... hnedle ti dám tipy dva, inu, jsi vtipný... děkuji :-))
18.04.2025 20:02:36 | Helen Mum
Ty přece nemusíš být vztahovačná Helen.* Však si vážím tvé přízně a děkuji, za nahlédnutí.
19.04.2025 02:13:42 | šerý
To jsou frontaze
V kulise světa
Kruh bere otěže
a ždímání
Je metou
Ve vestě
18.04.2025 13:42:46 | mkinka
Všichni se (krom plenéru Přírody) jen pohybujeme v nám vystavěných kulisách světa. Kruh je až filozofickým pojmem. Ale mnou vzato kmán nemá možnost tuto světovou mašinerii podstatně ovlivnit a proti tomu spolčení se v duchovní vzpouře, je nemožné. Tak snad jsem tvé Jíťo, dobře pohopil.
18.04.2025 14:15:20 | šerý
šla jsem sem dnes s vírou na poezii s dírou :D * posílám pusu jako posilu a jdu zase snít o sýru... :-))***
18.04.2025 05:55:45 | Iva Husárková
S vírou díra ne díra, furt se - jedná o sýra. Mohlo by být o tvarůžkách, těch z Holomóc. Ale to i tuze by bylo, na básníka móc.
Sám se s tím srovnávám a luštěniny nejím. Psal bych díla podivná, co nejsou v českém znění.
Sen o sýru je dobré téma. Po jarních láskách, vyhládlá to změna.
Pusenky bych potřeboval každým dnem na tři. Ke každé tvůj úsměv, ať se spolu bratří.
Ale všeho málo na třikrát! Díky Ivuš, mám tě rád.*
18.04.2025 13:38:33 | šerý
děrovačkou...
18.04.2025 00:36:32 | enigman
Děrovačkou už oka v ementálu vůbec ne! Nad nimi už čtenář ty své ani nepřihmouří.*
Díky, enigmane.
18.04.2025 01:57:38 | šerý
já jsem ráno nestíhala napsat koment :)
**
ale než-li hrom uhodí - boží i neboží
poplujem na lodi - v mystické souloži
:DD
hodilo se mi to do rýmu -snad to nepohorší tebe ani druhé :D
znáš to, když je člověk na dně, má mít smysl pro humor
pa a fajn svátky
17.04.2025 14:01:04 | šuměnka
Se usmívám. Kdepak pohoršen, člověk musí mít nadhled a vyladěné uši na amarevole, aby mohl v dnešní době přežít. *
Vaší variaci veršů neberu jako k mé věci, protože je to pojednané o matce. Ale jinak prima (a teď konečně dojdu k tom u úsměvu.) "Poplujem na lodi - v mystické souloži... znáš to, když je člověk na dně... "
Sotva si člověk nadpozemsky užije, tak troskotá. Tak nějak samovolně se vyskytlo :-)
Velké díky šuměnko.* Však si užijte také svátků jarní radosti, co se jen do vás vejde!
17.04.2025 21:42:54 | šerý