Kamarád ve sklenici

Hodiny odbíjejí dvanáct.

                              Je noc

                                      nebo den

                                          .......co na tom záleží.

Vytratil se všechen život v okolí několika metrů, jen sklenice poloprázdná, nebo poloplná, ona neslyší, co říkám, nemá uši.

A neodpovídá. Možná jsem toho řekla mnoho.                                                       

V té sklenici je kamarád, ale jen když ho vypiji do dna. Nemůžu s ním mluvit, jeho ústa jsou němá. Honím pozornost po pokoji,

utekla mi. Tak, jako když člověk usíná. Ale já usnout nemohu - ztratím se. Anebo jsem se již ztratila…v myšlenkách?

Co na tom záleží?

Jsem ve sklenici, neslyším, co říká, neodpovídám. Vždyť nemám uši a má ústa jsou němá. Ona mě pije. Hodiny právě odbíjejí „teď“ a já promlouvám.

                                                                                           Noc nebo den?

                                                                                                                   Co na tom záleží….