Temnosvět 4

Družina Zherraie, Benjamina, Lucretie, Talna a Coitana byla konečně v bezpečí za hradbami města Elturel. Bylo to velké a staré město, tvořené celkem pěti čtvrtěmi. Brána, kterou prošli, vedla do čtvrti kulturní. Nacházely se v ní hlavně restaurace, hostince a vykřičené domy, sloužila jako uvítací část města pro cizince.

Lucretie si vzpomněla, že zde kdysi pracovala v podniku Rudý koráb a chtěla se k němu vydat. Nikdo neprotestoval, jen nevinný Benjamin nechápal, proč by měli trávit čas v bordelu s kozami.

Hned u vchodu skupinu přivítala Lucretiina přítelkyně a nabídla jim pokoje na noc za lepší ceny. Taln a Benjamin odmítli nabídku na lechtivé služby a raději zamířili přenocovat jinam. Zherrai si ovšem vyhlédl hezkou tabaxi a orka, kteří v podniku pracovali, a zamluvil si je na noc. K tomu na baru objednal tři fantasy nápoje, extrémně silné alkoholické drinky, které sám vypil, a podle toho také vypadal jeho výkon. 

Lucretie dostala nabídku na práci, kterou přijala, a Coitanus opět dostal pokoj s průhledem ve zdi hned vedle. Upírka se ale po mnoho dní nekrmila, a tak svého klienta zcela vysála. Naštěstí byl Rudý koráb na takové nehody připraven. 

Ráno Zherrai zjistil, že z nějakého důvodu nemá žádné peníze. Musel si to tedy v podniku odpracovat. Po tvrdém alkoholovém spánku si jeho tělo dostatečně odpočinulo, a tak odvedl s klienty dobrou práci. Při odchodu ale Lucretie s Coitanem ostatním oznámili, že si zde našli místo a nebudou pokračovat dál. 

Proběhlo krátké rozloučení a tři zbývající poutníci se rozhodli projít si město. Benjamin si všiml postarší elfky, jak se hádá se strážnými a propuká v pláč. Tieflingovi se celkem líbila, vydali se tedy k ní aby jí pomohli. Elfka jim pověděla o své zmizelé dceři Amélii, která se večer nevrátila z práce. Pomáhala v obchodní čtvrti, ve stánku se zeleninou. Třeba tam někdo viděl, co se jí mohlo stát. Když Zherrai uslyšel Ameliin popis, rozhodl, že se jí pokusí najít. 

Nevěděli ale, kde se obchodní čtvrť nachází. V tu chvíli je oslovila záhadná osoba. Napůl člověk napůl goliath, vysoký a hubený, celý zabalený v obvazech a s maskou na obličeji, představil se jim pomalým a sípavým hlasem jako Kainmár Dorvik. Byl to paladin světla, bohužel však žil na ulici. Nabídl se trojici jako průvodce městem a pomoc při hledání. Taln cizinci moc nevěřil, taky se bál jeho nemoci, která mu pokrývala celé tělo. Benjamin ho ale přesvědčil o opaku a tak se čtveřice vydala po stopách.

Obchodní čtvrť sousedila s kulturní a končila přístavem na řece Splávka. Dalo se tu sehnat vše, od jídla, přes zbraně, až po magické předměty. Pátrači se rozhodli rozdělit a poptat se po okolí. Nikdo z nich ale neměl moc štěstí, jen Zherrai u obchodnice se zbraněmi vyměnil své ghúlské rukavice za dýku. Pak ale Kainmár oslovil trpaslíka prodávajícího zeleninu, který se zmínil, že mu dnes nepřišla elfská pomocnice. Včera večer se prý motala kolem lidí od Laskavého Tonnyho, což nikdy nevěstilo nic dobrého. 

Tonny, řečený laskavý, byl majitel většiny vykřičených domů ve městě, pokud mu někdo dlužil, automaticky se stal jeho zaměstnancem. Stejný osud musel potkat i Amélii. Jeho sídlo by se mělo nacházet někde v chudinské čtvrti, kde má také nejvíc svých podniků. Čtveřice se tedy vydala zpět, přes kulturní čtvrť, do chudinské. 

Cesta vedla přes most, před kterým stál symbol boha světla. Kainmár ostatní požádal o pomodlení se, to se ale nelíbilo Zherraiovi, který se neudržel a paladina napadl. Proti síle polo goliatha toho moc nezmohl. Benjamin mezi tím dostal panický strach, že ho všichni chtějí nakazit nějakou smrtelnou nemocí. To přerušilo rvačku a všichni se pokusili harengona uklidnit. Povedlo se a společníci pokračovali dál přes most. 

Chudinská čtvrť byla velice nevzhledná část města, domy zde byly staré a zanedbané, stejně tak jako rezidenti. Kainmár zavedl ostatní k volnému prostranství, kde se scházeli lidé bez domova. Myslel si, že má mezi nimi nějaké známé, kteří by jim mohli poradit, kde hledat Laskavého Tonnyho. Nikdo však nevěděl nic o majiteli hambinců nebo že by někdy znali nějakého paladina. Pak ale oslovili opilého mrzáka bez nohou, který jen ukázal na poflakujícího se člověka opodál.

Ukázalo se, že ten člověk dělá pro Tonnyho a dokonce se po skupině shání. Sám Tonny se s nimi chtěl setkat, hlavně se Zherraiem. Zavedl je tedy do nejposlednějšího domu v postranní uličce, kde přede dveřmi hlídkoval ohromný ork. Vpustil je dovnitř a průvodce je vedl po schodech do patra, kde měl Tonny kancelář. Dveře do místnosti hlídali dva silní orkové a po vstupu si všimli, že další dva stojí uvnitř. 

Laskavý Tonny byl půl ork. Mládí měl již za sebou, ale pořád byl dost vitální. Seděl za dubovým stolem a přemítal nad obchodními záležitostmi. Když si všiml příchozích, pokynul jim, aby se posadili. Mluvil hlavně k Zherraiovi. Neměl radost z toho, co v noci předváděl u Rudého korábu s jeho zaměstnanci, vyvážil to ale faktem, že za sebe dluh splatil prací, na kterou klienti pěli chválu. Také skupině poděkoval za přivedení Lucterie, která je skvělá pracovnice a nabízí nevšední služby. 

Důvod, proč si je předvolal, je ale nabídka práce. Docházejí mu lidé a sehnat nové je těžké. Má kontakt, který převádí uprchlíky na černo přes hradby, samozřejmě za horentní sumy, což lidé pochopitelně nemají a tak musí splácet dluh prodáváním svého těla. Převést někoho přes hradby je hodně rizikové, proto by se hodila pomoc schopných dobrodruhů. 

Tonny věděl, že je jeho nabídka zarážející, laskavě tedy skupině nabídl přenocování s nejlepšími službami zdarma. Talnovi nechal do pokoje přinést koryto plné břečky, Benjaminovi dal okusit exotickou houbu z dalekých krajů, Kainmárovi dopřál ozdravující koupel na jeho nemocnou kůži a Zherraiovi poslal do pokoje svou nejlepší dívku.

Tiefling neváhal a dal se do styku s nevěstkou. Během aktu se ale něco stalo. Začal vidět pouze černo a upadl do transu. Místo dívky najednou souložil s rudou okřídlenou démonkou. Byla to Zariel, matka jeho pekelné krve. Nabídla mu svou ohnivou moc, musel si jí ale vzít. A on bral. Přirážel, trhal a rdousil její tělo, dokud z jejích ran nevyšlehly plameny, které se vpily do jeho těla. 

Mezi tím byl celý Tonnyho dům na nohou. Pokoj, který přidělil Zherraiovi, hořel. U dveří do pokoje se shromáždil houf lidí, včetně společníků a nahlíželi dovnitř. Celá místnost byla spálená, z dívky zůstala jen ohořelá kostra a Zherrai sám hořel. Tonny někomu poručil, aby ho uhasili a v tu chvíli se probral z transu. Tiefling neměl tušení, co se stalo.