Proč?

Chtěl jsem být s tebou a zatím jiný tě líbal, myslel jsem, že štěstí bude v nás napořád.
Ty jsi všechno rozbila, odhodila a šla dál, cestou lži a divných výmluv, co byly neupřímné.
Proč v mysli vidím jen tebe a proč se řítíš někam, kde nejsem já, když u mě jsi v bezpečí?
Tvůj výraz slibů už čas neodpáře, jsi prokletá a já jsem jen pouhý stín, co se za tebe chce bít.
Za tvou čest, za tvou lásku, která je falešná.
Jsem prorok, co tě vidí jinak, jsem i pouhý muž, co tě svíral v dlaních touhy.
Proč jsem nebyl jediný? Proč ses neohlédla a podlehla pokušení.
Teď tu stojím a čelím výzvě pro něco, co nebylo skutečné. Pro zradu a vášeň.
Můžu pro tebe zemřít, i když si to nezasloužíš, můžu bojovat za falešnou naději.
Proč tomu ale nemůžu věřit?
Je to jenom komedie, komedie dvou bláznů.