Lykantropie

Lykantropie

Anotace: Čtěte a komentujte je to moje prvotina.

Sbírka: Lykantropie

Byl podzimní večer, kolem se plížily houstnoucí stíny a vzduchem se plnila mlha, která doposud nabývala jenom nejasných tvarů. Přes hustě šedou oblohu nepronikal ani jediný paprsek jasného zapadajícího slunečního světla. Bylo slyšet vítr, ostrý a studený, jak dotváří atmosféru blížící se noci. Šel přes podmáčená vřesoviště. Jeho dlouhé chlupaté hnáty zakončené nehty, dva palce dlouhými a zažloutlými, občas zavadili o větší stébla trávy. Velké nohy zanechávaly v mokré zemi stopy, dobrý lovec by je jistě dokázal stopovat i několik hodin poté co zde prošel. Od huby mu stoupala pára s každým výdechem. Zuby trčely dopředu přes jeho rty a červené oči svítili do tmy jako malá světélka co připomínají zapadající slunce. Blata se táhla kam až oko dohlédlo, pouze na západě bylo vidět několik stavení, ke kterým měl namířeno.
Když se začal blížit ke stavením, slunce již úplně zapadlo a nad krajinou zavládla brzká noc. Domky byly dva. Stáj blíže k blatům a usedlost, kde majitelé žili, se nacházela u cesty, kamenité a po dlouhá léta neudržované, která vedla do vesnice. Ve stáji byli všehovšudy dva koně, seno a starý vůz, s nímž jezdili majitelé na návštěvy k rodinám žijícím v okolí. Dveře byly pootevřené, zevnitř se linul zápach koní a hnoje. Majitelé nezahrnovali tahle stvoření přehnanou péčí. Byli to dva hřebci z ušlechtilého rodu a v těchto nuzných podmínkách strádali.
Přišel ke dveřím do stáje. Levou hnátou pootevřel dveře, bylo slyšet jenom malé vrzání zrezivělého železa. Přikrčen se vplížil dovnitř, jeho dva metry vysoké tělo se rýsovalo při vstupu do stáje. Koně byli klidní, asi spali. Stáli uvázaní za dřevěný vozík, majitelé se asi dnes věnovali návštěvám a nebohé koně nechali nevypřažené. Vlkodlak se nahrbil, opřel se celou vahou o zadní nohy a vyskočil přímo na stojící koně, svoje dlouhé hnáty s ostrými nehty obtočil kolem hrdel zvířat a bleskurychle jim krájel maso a žíly. Nohama se opřel o jejich těla a přitlačil je k zemi. Koně omámeni ani nestačili zareagovat a leželi bez nejmenšího odporu na zemi, z rozpáraných krků jim řinula krev na podlahu stáje. Nemeškal a hned se pustil dlouhými zuby do trhání masa čerstvě zabitých zvířat.
Autor Kamel, 31.03.2012
Přečteno 1089x
Tipy 3
Poslední tipující: Naylit, Anýz
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel