Osmá záhada - Kotník

Skoro každé ráno jsem se po cestě na základní školu stavovala pro kamarádku, bylo to sice dál, ale rodičům to nevadilo. Chodila jsem kolem parku, který byl mezi dvěma mateřskými školkami.
Ten den, jsem šla kolem parku taky. Zarazila jsem se, protože něco v parku upoutalo mou pozornost. Podívala jsem se tím směrem a tam stála má mrtvá prababička, co mě vyděsilo bylo, že se mračila. Chtěla jsem se rozeběhnout, ale zvrtnul se mi kotník, úplně se mi vyvrátil. Rozbrečela jsem se bolestí. Pokusila jsem se ho narovnat, ale bolelo to ještě víc. Prohrabala jsem školní tašku, a našla, tenkrát můj první, mobil. Zavolala jsem tátovi, že jsem si zvrtla kotník. Že jsem si ho zvrtla, protože jsem viděla babičku, jsem tátovi neřekla. Řekla jsem, že se mi noha zvrtla po písku, který padal na chodník od planých růží, které rostli v parku.