Prezidentský projev

      Vážení spoluobčané, lidé v oblastech zasažených povodní, milí Češi.

      Oslovuji vás v této nelehké době jako Váš prezident, oslovuji i ty, kteří

      mě nevolili. Opět naši zemi postihlo velké neštěstí. Když se dívám

      na tu krásně zpustošenou krajinu, chce se mi plakat. Ale já nepláču,

      neboť jsem voják a ten vždy hledí smrti do tváře. Vy klidně plačte,

      mně to nevadí. Pokud existuje nějaký bůh, těžce nás zkouší.

      Když se ohlédneme do historie našeho státu, vidíme roky poroby,

      utrpení válečných let a v poslední době nás stíhají kalamity přírodního

      rázu. Jakoby náš národ měl špatnou karmu, musel nést těžký kříž utrpení.

      Rád bych vás nějak utěšil, ale moc to neumím. Ale náš národ se ve chvílích

      nejtěžších umí semknout a nakonec vždy povstane z popela, ehm z bahna,

      jako pták Fénix. Vláda posílá peníze a vojáky, kteří pomohou.

      Já před vámi smekám a až vše opravíte, přijedu se na to podívat.

      Přijedu na své motorce, budu vám kynout a vyfotím se s vámi.

      Čest... tedy chtěl jsem říct s chutí do práce !

      S úctou Váš prezident Petr Pavel