Slza

Ani nevíš jak mě to bolí, čím víc miluju , tím hlubší rány to dává. Každý den mám neskutečný strach.
Bojím se že můj nádech nebudě opětovaný tvým výdechem.Vím mám mnoho chyb, i když říkáš jak dokonalá jsem.Přijde mi ,že tě obtěžuju , jenže tvé náručí je pro mne jako ten největší poklad.Přijde mi , že se mi odcizuješ, vzdaluješ..
Chápeš proč se tak bojím? Kdykoliv se otevřu přijde rána, je pohodlnější být ve své ulitě.
Nikdo na tebe nemůže.
Ale je to háček, jen s tebou chci zestárnout,mít děti ,psy ,dům..
Asi tomu nevěříš,možná to máš stejně a nebo taky ne .Nevím, teď nevím asi nic.Tisíc věcí v mé hlavně a přitom vzduchoprázdno.
Hned bych se za tebou rozjela přitulila se k tobě a nechala se políbit na krk těmi nejsladšími rty.
Těmi tvými.
A víš co? Nebojím se jak to bude dál , pokud v tom budeme spolu. Vím že to půjde.Nebude to lehké , ale to nám bylo od začátku jasné.
Chci to s tebou podstoupit.
Protože,ty mi za to stojíš...