Převozníci

Nesnášela ten termín. Převozník. Převoznice.  

ALE....  Svěřila se své spřízněné duši...... "Někoho milujete a ten vztah nedopadne. Jste nešťastní, chybí vám vaše "vše". Ano, vše. Vše, co jste prožívali spolu, co jste měli, čím jste žili, co vás činilo šťastné a kupodivu chybí i ty chvíle, které vás trápily. Proč? Protože celý vztah byl intenzivní. Když milujete, díváte se na svět jinak. Vše je jiné. Hormony štěstí se vyplavují na povrch s takovou intenzitou, že jste buď v euforii nebo se topíte, lapáte po dechu a loučíte se se životem. Intenzita a síla všeho dobrého a krásného, ale i všeho špatného a bolavého, způsobuje euforie, propady z nebe rovnou do pekla a zase zpět do nebes. Cítíte do morku kostí, že žijete, že tohle, přesně tohle za to stojí. A pak... pak nic. Konec. Ticho. Klid. Mlčení. Žádné emoce. Od špatných se vám uleví. Ty krásné vám chybí. 

A začíná další kolo. Říká se mu vzpomínkový optimismus. Vytěsníte z paměti špatné chvilky a vzpomínáte na ty dobré. A začne se stýskat ještě víc. Párkrát zkusíte kontaktovat danou osobu a znovu se přesvědčíte, že rozchod bylo správné rozhodnutí. Důvod není podstatný. Podstatné je to, že důvod stále zůstává. Tudy cesta nevede. Jenže co s tou dírou v životě, která se zdá hlubší než Macocha?"

Zapsala se na seznamku. Poooojď.... přesvědčovaly ji kolegyně z práce.... Máňa, Jana, Ivka...všechny tam byly a našly! A už jsou .... zamilované....vdané....šťastné....

Prvních dvacet zájemců rovnou smazala. Lekla se jich.

Dvě nadějné kontakty přijala jako možnost. Sešla se s oběma. První ji připomínal jejího exmanžela. Druhý jednoho známého. Oba byli chytří. Zábavní. Rozhodně se s nimi ani nenudila a ani se nemusela dívat na hodinky a hledat výmluvu proč už musí domů. S oběma se procházela po Praze a dlouho si povídala. Smála se upřímně, cítila se moc hezky a bylo jí fajn. 

Ale... má zavřené srdce. 

Převozník jeden, druhý... může jich být nekonečno. Ale to není to, co hledá. 

Potřebuje lásku, něhu, péči a chce ty vlny, na kterých surfovala od nebes až do pekla a zpět. Chce se podívat do očí svému muži a vidět tam sebe. Chce mít chuť se ho dotýkat kdekoli bez ohledu na davy lidí a místo, kde jsou, prostě jen proto, že mu chce být co nejblíž. Chce mít chuť ho políbit a pohladit jakmile je blízko u ní a ona u něj. Chce cítit ty přívaly něhy, které jí rozehřejí celé tělo. I cítit opět tu chuť na intimní doteky, sotva ji pohladí a políbí. 

Převozníci těchto emocí nikdy nedosáhnou. 

Chcete biftek a v nabídce je rohlík s máslem.

Co s tím?

Prochází se Prahou....sama....a pozoruje okolí. Páry. Zamilované pohledy.... Objetí... 

Ví, co chce a co hledá.

Jen zatím neví kde to najít....

ČAS...