ReKapitulační řádky

Pro doušek piva šel bych světa kraj...

   Odpornější část města bys hledal těžko. Tylovka, Husovka, Koperníkovka, děsivá, skoro až přístavní oblast.
   Ale Chico dal slovo (nikdo nikoho zajisté přemlouvat nemusel, žízeň přijde, to se ví), a tak vstoupil do Dart´s pubu.
   Nejdřív si pomyslel, že se ocitnul v tělocvičně, ale záhy si přítomní spoluobčané sedli, zanechali cílení šipek na terč a zaměřili svou mušku na pití. 
   Bernard 11, perfektně ošetřená, sklouzávala po jazyku hlouběji do hrdla, zatímco přítomní sokolové mazali karty a přitom se dohadovali o válce. Jednalo se zjevně o štamgasty, včetně potetovaného majitele, a Chico nevěděl, jak se mu podařilo takhle rychle infiltrovat mezi tuhle vybranou společnost.
   Tlustý plešatec ve sportovním dresu halekal, že se dneska musí krotit, aby zase někoho nezbombil. Pán vedle něj, padesátník s rozklíženýma očima, jedno oko pojď sem, druhý kam jdeš, ale slepota stále nenastala, neboť karty ládoval konvenčně, stejně jako do sebe házel kořalky, neváhal objednat utrejch pro celý stůl. Mladík vedle Chica rachitického vzezření, hrdý majitel tetování Ortel na předloktí, byl u stolu nejmladší, v kartách nejlepší. Sám pan majitel, se kterým se Chico výřečně pustil do rozhovoru o pivním světě, byl sympaťák, s kontakty mezi ukrajinskými civilisty přímo v Kyjevě a bohužel nepotvrzoval zprávy z našeho neomarxistického mainstreamu. Dokonce mu ukázal fotky i videa, které jemu přišly na whatsupp od jeho kyjevského přítele. Mrtvoly ukrajinských vojáků, povalujících se volně po ulicích, Chica lehce pohoršily. Rychle do sebe obrátil štamprli Jamesona, z jejíž trpělivé přítomnosti se nedokázal po česku vykecat. 

   Jak pokročila noc, užší grémium se přesunulo do salonku, mimo opilé karbaníky. 
   Probíhají souboje v páce, Chico opět není s to popsat, jak k něčemu tak mrzkému došlo. Vybojoval levačkou jednu remízu, stylem "serem na to?" a pravačkou několik rychlých proher. 
   Sportovní duch už byl však probuzen. 
   Chico chodí po salonku a každého účastníka pákových her vyzývá k boxerskému mači před hospodou. Nikomu se ale do ringu nechce, navíc bez chráničů na zuby a rukavic. Pochopitelně že již přiopitý Chico absenci pomůcek bagatelizuje, vždyť i pěstní souboje ve starověkém Řecku neznaly žádné chrániče a rukavice v tom hicu už vůbec ne. 
   Naštěstí pro něj ho i nadále nikdo nebere vážně.
   Majitel baru přidává k lepšímu historky o nepočítaně rvačkách přímo v lokále a několika přestřelkách před hospodou.
Pak ke stolu přichází Norman, starý poloslepý pes i s těmi, kdož jeho ubohý život, visící na vlásku, vlastní.

   Chico si znovu vyslechne, že šramot je v paneláku běžný, zaplatí svých deset piv a odkluše čtvrtí zločinu na taxík.

   Sousedé vítají tradičně nový den třískáním s věcmi, pravděpodobně neživými, metodicky, po celé ploše jejich bytu - Chicovu stropu.
   Ten se náhle vymrští z postele, nejistý ve svém úsudku, přesto odhodlaný.
   Ke stropu letí prázdný koš na prádlo, který se povaluje u postele, nárazem o frontovou linii se tříští na padrť.
   Chico stojí nehybně, strnule, s kocovinou a nechává na sebe pršet plastové úlomky koše. Pak si nasadí střelecko-těžařské protihlukové sluchátka a jde spát.

        Unavený a zničený...
       (Slobodná Europa - Unavený a zničený)

z deníku paupera

3. 4. 2022, Plzeň