Stádo
Stádo
Anotace: Příběh plný překvapení odehrávající se na mé planetě MiLas X28, kde je možné téměř vše :) Přeji krásný den :)
Letečtí kovbojové – to jsou velmi zvláštní pánové. Mají letadla Curtiss Jenny a pomáhají honákům s hlídáním a naháněním dobytka. Ale nejsou sami. Letí s nimi jejich sladké polovičky, které slouží jako pozorovatelky, aby se mohl pilot soustředit jen na stroj samotný. Zrovna teď někde letí Patrik s Petrou a dohlíží na dobytek při přesunu z pastvy domů. Podíval jsem se už po několikáté na náš stroj. Je celý žlutý a na bocích trupu má velká černá písmena „SK“. Letadlo je dvoumístný dvouplošník celodřevěné konstrukce. Létá velmi pomalu a tak se pro tuto práci skvěle hodí. Pilot sedí vzadu a pozorovatelka před ním. Nemáme rádio, takže veškerá komunikace probíhá pomocí gest.
Kravky už si na zvuk motoru zvykly a když ho slyší blízko sebe, tak už ví, že je něco špatně. Jsou velmi chytré. Podívají se na nízko letící stroj a pozorovatelka jim dá rukama signály a ony se podle toho zařídí. Každé ráno kravičky čeká briefing, kde dostanou pokyny a také jisté informace o trase, orientačních bodech a také o případném nebezpečí. Nakonec si ještě zopakují, co znamenají jednotlivé letecké signály. Poté je honáci svolají před kravín, spočítají, zapíší a následně spolu spořádaně vyráží na pastvu. V tento okamžik letecký kovboj a jeho milovaná polovička již skáčou po poli s úmyslem se vznést ve svém letadle, což se nakonec i podařilo. Míří z letiště směrem ke stádu – k tzv. předpokládanému místu setkání. Kravičky jako první objevila má Katuška. Upravil jsem trošku kurs a díky tomu letíme podél stáda v prozatím dostatečné vzdálenosti, kdykoliv připraveni zasáhnout. Musíme létat ve tvaru ležaté osmičky, neboť naše rychlost je o dost vyšší, než cupitání našich svěřenkyň.
Kravičky spokojeně šli v hezké formaci obráceného písmena V, kterou tvořilo pět členek a za nimi pak byly další řady. Dohromady padesát kusů dobytka. Honáci naproti tomu byli jen čtyři. Jeden vepředu, dva po stranách a poslední nepřekvapivě vzadu. Bylo to přehledné uspořádání a krásně se stádo dalo kontrolovat a hlídat. Ale i přes všechnu snahu se občas nějaká kravička rozhodne vystoupit z formace a vydat se na průzkum okolí. Specialistka na to je Mařenka. Je jedno specifické místo, kde se snaží vždy nenápadně zmizet. Často však její úmysl za včas honáci odhalí. Dnes tomu ale bylo jinak. Je nádherný den plný světla a tepla dvou sluncí, které na nebi září a jen málo mráčků jim to kazí. Mařenka si vybrala ke svému záměru skvělou pozici ve stádu a to v osmé řadě úplně napravo. Přímo ji tak „ohrožoval“ pouze jeden honák. Druhý nejbližší byl přibližně až uprostřed a častěji se díval dopředu než za sebe. Mařenka měla s Jitkou dohodu, že jakmile minou orientační bod „veliký osamělý strom“, odvede Jitka pozornost honáka jemným vybočením z formace směrem doleva, protože cupitala na opačné straně osmé řady než byla Mařenka. Strom se již blížil, ale Jitka nijak nereagovala. Naštěstí si Mařenka vzpomněla na školní léta, kdy často hrávaly tichou poštu. Pošeptala tedy své spolukravce do ouška: „Strom,“ a ta to předala další kolegyni, až to došlo k Jitce. Už nikdo neví, co ji kamarádka pošeptala, ale asi to bylo něco strašného, protože Jitka hlasitě zabučela, kukadla se rozšířila děsem a ve vteřině vystartovala kupředu místo doleva. Narazila hlavou do kravičky před ní a ta se lekla, hlasitě zabučela, kukadla se rozšířila děsem a ve vteřině vystartovala kupředu, čímž narazila hlavou do kravičky před ní a ta se lekla, hlasitě zabučela, kukadla se rozšířila děsem a ve vteřině vystartovala kupředu, čímž narazila hlavou do kravičky před ní. A tak to pokračovalo až do první řady, kdy zasažená kravka vyrazila a prudce narazila zezadu do honáka. Ten se lekl, hlasitě zařval, kukadla se rozšířila děsem a vystartoval kupředu… V tomto zmatku Mařenka pochopila, že teď má jedinečnou příležitost a rozeběhla se také kupředu, neboť tam byla Bětka - její sokyně v lásce, a narazila do její zadnice s takovou vervou, že Bětka zabučela tak nahlas, že se ostatní kravky včetně honáků zastavili a překvapeně sledovali, jak Bětuše vyhazovala zadními nožkami trávu s hlínou do vzduchu a pak se začala točit dokola, jako smyslů zbavená… Poté některé kravky začaly ošetřovat zadečky svých nebohých sester, aby je to tolik nebolelo, jazykem… Honák, který byl také zasažen, raději tuto nabídku odmítl, byť se mu nabídly hned tři…
Vše se pomalu začalo vracet k normálu. Formace byly opět utvořeny, ale něco nehrálo. Jedna kravka chyběla. Ano – je to tak – byla to Mařenka. Ta šikulka, po provedení útoku na Bětku, se pak bez povšimnutí ostatních po anglicku vytratila a pelášila směrem určeným svým srdcem. A přesně toto je ta chvíle, kdy do příběhu zasáhne letecký kovboj a jeho sličná paní. Katuška ukázala směrem doleva a uviděli jsme nějakou kravičku, která utíkala k nedalekému plotu ohraničující soukromou pastvinu. Něco velikého tam stálo. Slétl jsem se strojem níž a pak jsme „to“ uviděli v celé kráse. Byl to býk a byl ohromný. A najednou nám to došlo – Láska nezná hranic. Podívali jsme se na sebe s širokým úsměvem a s jiskrami v očích. Naše milá Mařenka miluje Tomáše. Tomáš byl velmi hodný a vzdělaný býk, který to, zcela evidentně, myslí s Mařenkou vážně... Nalétl jsem si na přistání v dostatečné vzdálenosti od obou milenců, abych je moc nevyrušil. Přistál jsem něžně s pouze jedním malým poskokem. Letadlo zastavilo. Vypnul jsem zapalování a vrtule se přestala točit. Nastalo ticho…
Vystoupili jsme ze stroje a láskyplně na sebe pohlédli. „Katuško, já Tě tak miluji!“ „Stefane, já Tebe ještě víc!“ odpověděla a stáhla si zip až tam, kde slunce tak často nesvítí. Pochopil jsem. Přiskočil jsem k ní a v cuku i letu, z ní zcela serval kombinézu, pod kterou neměla nic víc, než opasek s francouzským klíčem a olejničkou… Och, to je ďáblice, pomyslel jsem si a má kombinéza byla ta tam. Zůstaly mi pouze letecké brýle a na opasku houpající se velké - kladivo… Láska opravdu nezná hranic… „Ano, je to krásné, Stefánku, ale už přestaň psát a věnuj se mi!“
Komentáře (8)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
Děkuji velice za milý komentář, Alalo :) Copak bude dál? Hmmm, jsem sám zvědav ;)
28.01.2023 00:07:56 | Ondra
Krásné - crazy - lásky plné - už se moc těším na další. Copak nám asi Milas přinese dál?
27.01.2023 22:15:16 | Alala
Jinak to s tím nářadím je velmi poetické. :) Trochu mi to trvalo, ale už jsem se chytla.
24.01.2023 12:30:55 | annanymsová
Milá Aničko, ano, děkuji a jste velmi šikovná :) Na MiLasu je milování a láska úplně všude ;) Je to takový protipól naší planety Země, kde je bohužel momentálně v převaze pravý opak :( I proto vzniklo Stádo :) Mějte se kouzelně :)
24.01.2023 13:06:29 | Ondra