Borůvková Kapsička

      Les... Mýtina... Veverka... Borůvky... Drobotina... Rodiče... "Děťátka, až dopapáte, tak prázdné přesnídávkové kapsičky hoďte tady do tašky!" "Jasně, maminko," odpověděla dcerka, ale její bratr měl jiné myšlenky, neboť uviděl nádherného motýla. Nevědomky tak kapsičku upustil do trávy a rozeběhl se za tou poletující krásou... Když tu se ozval maminčin hlas: "Drobotino, jdeme domů!" Dcerka se spořádaně k matce přidala, ale synáček, noooo, ten měl hlavu v oblacích. Motýl totiž změnil letovou hladinu a nakonec usedl vysoko na kmen statného stromu. "Tak už pojď," zavelel známý hlas a syn konečně, ale nerad, poslechl...

     Les... Mýtina... Veverka... Borůvky... Motýlek... Kapsička..., která smutně koukala kolem sebe - prázdná, zapomenutá, nešťastná... Už ani víčko nemá... Nikdo ji nechce, nikdo ji nemá rád... Začala smutně vyfukovat vzduch - znělo to skoro, jako sténání starého měchu u kovářovic výhně... Veverka uslyšela to naříkání a ihned se rozeběhla směrem ke kapsičce. "Copak se ti stalo?" pravila divajíc se na tu hromádku neštěstí, která ji okamžitě pověděla o svém trápení. "Kdybych tak byla plná, to by bylo skvělé," dodala nakonec... Veverka se zamyslela aaaa nepřišla na nic... Ale naštěstí byla poblíž borůvka! Vše slyšela a hned věděla, co má dělat. Zavolala na své kolegyně, které okamžitě pochopily její záměr. Začaly se spořádaně shlukovat u vstupního otvoru osiřelé kapsičky. Ta se radostí tak prudce nafoukla, že díky tomu do sebe okamžitě nasála všechny borůvky z blízkého i dalekého okolí... Je PLNÁ! Smutek je ten i tam...

    Les... Mýtina... Veverka... Borůvky... Motýlek... Naplňená-šťastná kapsička = radost ze života :) Co lepšího si můžeme přát ;)