Za hubičku

na rozkvetlém náměstí

všedního uspěchaného dne

anonymně odcizen

dávám se všanc

náhodným kontaktům

✴✴✴

mám dost času rozhlížet se

v neviditelných podivnostech

postsametového funkcionalismu

a uvolněné komerce

pozoruju lhostejnost s arogancí

jak šíří kruhy po hladině

✴✴✴

až najednou z čista jasna

hedvábná proměna

bytost z hlíny, masa a kostí

která přišla zmírnit, mou nevíru v dnešek

✴✴✴

a přímo před mojí lavičkou

si otevřela stánek s kořením

plná úsměvů, smíření, barev, pocitů a vůní

doplnila společenství živých, uprostřed nicoty

a mě toto setkání naplnilo bohatstvím

které je za hubičku