Poštovní holubi

Má drahá,

vím jak moc máš ráda vůni dopisního papíru, zvláště když Ti nejsem opět nablízku.
Vím, že včera jsi zakusila rozkoše tortury a cítila mé bezelstné rozrušení.
Nevím však, zda naši poddaní jsou dosti oddaní. Posílám tedy Tobě psaní po pacholkovi, co o něm nemám dobré mínění.
Posuď však sama, jak s ním naložit.
Víš, že jakýkoliv úkon bez náležité poklony trestám nemilosrdně.
Víš, že velkohubé šmíráky vskutku nesnáším.
Posuď však sama, jaký osud mu náleží.
Myslí si, že je velmi napřed a nepostradatelný. Netuší nic o našich věrných holubech poštovních.

S oddanou láskou
Tvůj pán

~~~~~~~~~~

Drahý můj,

jak jste předeslal, posel je velmi drzý.
List předal a čekal na bakšiš a bez úklony natáhnul ruku ke mne ve chvíli, kdy jsem se slunila po náročných orgiích.
Milým omylem jsem na něho vychrstla kávu se šlehačkou, celý zrudl a počal koktat jakési nesmysly.
V tu chvíli přiběhl náš pes a on prchl přes zábradlí terasy a pelášil pryč. Psa jsem musela uklidnit, aby ho neroztrhal a držet pevně za obojek, aby se za ním nerozběhl.
Tento už rozhodl sám o svém nebytí v bytí, netřeba se jím vícero rozrušovat.
List posílám po věrném holubovi, ten nejlépe ví, kde dlí můj pán.

Líbám vaše ctěné obutí,
otrokyně

~~~~~~~~~~~~~

Má nejdražší,

děkuji za zprávu o nenechavém chamtivci, jeho trest je na můj vkus velmi mírný.
Proto potrestám Tebe a nebude to za chvíli, tedy budeš se soužit čekáním.
Můžeš si ho však zpříjemnit veškerým pohodlím, jenž Ti naše sídlo poskytuje. Víš, že oddaní jsou svolní k jakémukoliv zacházení. Tedy alespoň Ti nejvěrnější. Popiš mi každou maličkost, kterou si budeš krátit čas čekáním na další trest ve sklepení. Nechť jsou děje peprné a lehtivé, jak to mám rád.

Tvůj jediný pán

~~~~~~~~~~~~~~

Jediný pane,

jsem nehodná otrokyně tak mírného trestu.
Ale budiž, použiji každou děvečku k očistě otrocké bezedné laguny a na poslíčky nehodím ani oko, abych náhodou nezvýšila Tvou nepříčetnost.
Dnes po ranním uvítání Slunce se hned naskytla příležitost, také při obědě a během večerní siesty. Oblíbila jsem si jednu obzvláště šikovnou posluhovačku, co mé šťávy hltá s chutí. Kouká na mne letmo úkosem a jen čeká, kdy ji dám pokyn, aby poklekla, zlíbala a promnula moje nožky. Dělá to umně, má jemné ruce a její jazyk je velmi lačný. Zajíždí mezi prsty a poctivě ocumlá každý z nich... už zase se mi laguna svírá, když o tom píšu... musím ji opět zavolat, přece jen tak zvláště voní...

otrokyně

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~