Zpráva ze služební cesty

Vážená paní ředitelko,
měla jsem napsat zprávu ze služební cesty, takže Vám píšu.

Už samotná účast na tomto vzdělávacím projektu byla malá „Mnichovská dohoda“, neboť většina všech zúčastněných za náš kraj byla přihlášena v době, kdy nebyla na pracovišti a vysoká účast potvrdila fakt, že akce byla bezplatná.

Přestože se mi podařilo přijít na poslední chvíli, byli přednášející, kterým se ani toto nepodařilo a přijeli ještě o kousek později.Program byl nabitý a opravdu trval do 18.30. S napětím jsem očekávala, že se dovím informace, které použiju v praxi. Bohužel se tak nestalo.
Večer jsme stmelovali kolektiv pitím piva. Ráno jsem jej stmelila ještě více neboť jsem pobíhala po celém ubytovacím zařízení a řešila, kdo mi půjčí hřeben, který jsem zapomněla doma. Když se mi tuto situaci podařilo vyřešit a učesat se, zjistila jsem, že mám každou náušnici jinou. Toto zjištění přispělo k dalšímu zjištění, že již nikoho nezajímám a nestojím nikomu za soustředěný pohled.
Druhý den jsem opět zjistila něco, co jsem dosud nevěděla, a to, že i když nejste účastníci školení a fyzicky jste tam nebyli, můžete obdržet doklad o účasti, včetně získání kreditů.
Závěrem bych ráda poznamenala, že ač témata nebyla nezajímavá, k prohloubení mých odborných znalostí nemohla přispět, neboť až dosud jsem žádné z této oblasti neměla.
Doufám, že tato zpráva je dostačující a poslouží jako podklad Vám a mým šéfům k tomu, aby mě již nikam neposílali.
S přátelskými pozdravy Váš spokojený zaměstnanec.