Ženské prohry
Ženské prohry
Anotace: Něco málo o jedné z mnoha skrytých proher, které ženy s muži utrpěly
Jsme silné, nezávislé a taky máme vždycky pravdu. Nebo si to alespoň myslíme. Přesto však s muži prohráváme. Každá žena prohrála s něčím jiným.
Má matka prohrála nad veterány. Automobily, které můj otec léta renovoval, každé mělo své koulo a příběh. Přítelkyně prohrála nad kamarádkami a kolegyněmi svého muže. Jsou to jen přítelkyně, přesto však máte pocit, že toho rozhodně musí být víc. Má další kamarádka prohrála nad společenským životem. Často paradoxně přirovnávala svého muže ke své babičce. Všude všechny znal, se všemi musel prohodit aspoň jedno slovo, ale když se takový člověk připletl k třetímu pokusu o romantické rande, stal se z rodinného přítele během minutky vetřelec.
Některé prohry nejsou vážné, jen mrzí a některé způsobí trhlinu, která je schopna vztah rozbít. Občas se to prostě stává. Věřím ale, že moje motto: "Ten čas, kdy to člověk už chce vzdát, je přesně ten čas, kdy se začínají dít zázraky" je pravdivé. Nechci nikoho nabádat k nějakým činům, pouze konstatuji svět kolem mě. A nejen kolem mě. Konstatuji asi už i můj svět. Protože i já začínám prohrávat ...
Komentáře (5)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Silné jsme, pravdu máme z půlky, jako všichni ostatní a nezávislé? To nejsme. Jsme závislé na našich mužích, kteří pak nemohou dýchat a ze zoufalství utíkají, jsme závislé na našich představách, jak by ten chlap, to dítě, ta práce, ta postava a ten "dokonalý" život měl vypadat a vše se nám rozpadá, když nám tu naši dokonalou představu nechtějí ostatní splnit. Chce to ubrat a nechtít nic po nikom ani po sobě, nechtít mít vše dokonalé, ani ostatní, ani sebe. Život dokonalý je, my všichni jsme tak nádherní, ale to naše egoistické chtění mít všechno pod kontrolou a všechny pod kontrolou nás zabíjí. Uvolnit se a oddat se...oddat se životu a neočekávat jen žít... všichni jsme na stejné vlně, všichni něco řešíme a to i ti naši muži, oni o tom jen nemluví...zase to bude dobré, uvidíš :-)
25.07.2016 22:39:36 | Marsinka
Velmi trefné... Asi i bohužel? Souhlasím s Tebou Marsinko. Jsme závislé na představách, které nám jsou občas i vnuceny. Všichni ví, jak to má vypadat, ale kdo to doopravdy tak má? Je těžké po nikom nic nechtít, když po nás pořád někdo něco chce.. Děkuju za zastavení a za hezký komentář :)
25.07.2016 22:52:45 | Forewer1304
Rádo se stalo. :) Jinak je to těžké, ale všichni jsme takoví, důležité je začít všem i sobě odpouštět a pomalu pracovat na sobě, jen tak můžeme změnit ostatní. Všimněme si, když jdeme někomu vzorem, tak mu to stejně nedá a trochu začne uvažovat jinak. Jsme v tom všichni spolu. :-)
26.07.2016 14:19:20 | Marsinka
Snad máš pravdu :) Moc děkuju za povzbuzení :) Jdu tomu svému udělat aspoň trochu radost a tu novou motorku mu pochválit.
26.07.2016 14:23:28 | Forewer1304