Jsem dech, co ti jde po tváři. Je smutek a nic víc. Brnkání na kytaru po půlnoci, kořeny stromů vysušující zemi, žízeň po tom, co nepřichází.
Jsi teď a tady. Soustřeď se. Neudělej chybu. Odevzdej se celá.
Sídliště hoří pod rukama. Hýbe se. Je to živoucí organismus, co touží. Spolkne tě a pronese nocí. Usmívá se, mrká, vyplazuje jakzyk a zvrací po nočních tazích.
Chtěla bych tě obejmout. Jsi předobraz všech mých předobrazů. Narodila jsem se pro tebe. Jsi polštářem pod mou tváří, když tě dýchám, zanecháváš měkkou chuť na jazyku.
Proplétám prsty s těmi tvými a je to jako síť. Záchranné lano, co potom ráno toužím přeříznout.
Smyčka kolem krku. Obrazy na zdi. Proč jsou na zdi obrazy? Tři hlavy a vlk. Liška. I ta moje.
Umírám touhou nechat tě jít.
Umírám touhou už nikdy tě nepustit.