chill

Jsi malá a drzá. Předobraz budoucích prázdných dnů, proflákaných od rán, kdy budeš čekat u Alberta v šest na otvíračku, do nocí, ve kterých se budeš snažit dělat, že se cítíš bezpečně. Jsi malá a drzá a já si říkám, že přesně tenhle typ. Přesně tenhle typ, to je to, čeho jsme se báli. Před kterým jsme instinktivně couvali a v koutku duše tak trochu toužili být jako ony. Jako ty a tobě podobní. A teď, teď tu klinkáš nohama, otáčíš se na židli a s pokorným úšklebkem se omlouváš za vrzání. S výsměšnou pokorou, tou, kterou nikdo jinej líp neumí. Každý zvuk, který při pohybu vyluzuješ, ti ve skrytu duše dělá dobře. Je to vzdor, demonstrace převahy a ignorace. Chceš to dělat a tak to děláš, stejně jako celej život.